Tisková konference: Kolik dát dítěti do života? Nejvíce rodičů říká: do 200 tisíc korun

Jak velký finanční start by měli rodiče dát svým dětem do dospělého života? Podle celorepublikového průzkumu společnosti Broker Consulting a výzkumné agentury Behavio mají české rodiny v tomto směru spíše střídmá očekávání. Největší skupina rodičů uvádí, že dítěti do života stačí částka do 200 tisíc korun. Průzkumu se zúčastnilo 2 000 respondentů, z toho 1 074 rodičů ve věku 25 až 65 let.

„Vypadá to, že v podpoře dětí tzv. „na startu života“ se názory rodičů nejen vyvíjejí v čase, ale i se postupně rozcházejí v postupně dorůstajících rodičovských generacích. Nicméně bez ohledu na to bohatnutí společnosti v posledních více než třech dekádách vede k tomu, že částka do začátku života věnovaná rodiči jejich dětem se v čase mírně zvyšuje, jakkoli si zachovává jistou střídmost,“ popisuje Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Starší rodiče častěji říkají, že dítěti není nutné dávat žádné peníze

Podle výsledků průzkumu považuje právě částku do 200 tisíc korun za dostatečný finanční start největší skupina rodičů. Překvapivě ji jako dostačující uvádí i 28 procent rodičů s vyššími příjmy. Pětina rodičů dokonce uvádí, že dítěti do života není nutné dávat žádné peníze. Tento názor přitom častěji uvádějí starší rodiče. Zatímco mezi rodiči ve věku 25 až 39 let to říká 13 procent respondentů, mezi rodiči ve věku 50 až 65 let už více než čtvrtina.  

„Výsledek odráží jak reálné možnosti rodičů, tak i rozdíly v postojích. Mladší generace vnímá pomyslný odrazový můstek zásadněji a je i trochu ambicióznější ve svém přístupu. Nakonec bude záležet na tom, nakolik se jejich cíle podaří dlouhodobě skloubit s realitou rodinných rozpočtů,“ vysvětluje výsledky průzkumu Kryštof Rybáček ze společnosti Behavio.

Polovina rodičů má pocit, že pro finanční start dětí dělá maximum

Zajímavé přitom je, že téměř polovina rodičů má pocit, že pro finanční start svých dětí dělá maximum.

„Pokud zhruba polovina rodičů má pocit, že pro finanční start svých dětí nedělá maximum, toto maximum je nejspíš myšleno nikoliv ve vztahu k finančním možnostem rodičů, nýbrž k finančním potřebám dětí. Posouzení finančních potřeb dětí je ale velice složité. Nastavení správného poměru mezi finanční podporou od rodičů a jejich tlakem na postupné zesilování role vlastní aktivity dítěte v podobě brigád a podobně patří k nejtěžším výchovným úkolům,“ doplňuje  Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Největší překážkou, která rodičům brání více řešit finanční budoucnost svých dětí, je podle průzkumu nedostatek peněz. Uvádí ho 45 procent respondentů. Další rodiče zmiňují také obtížné plánování budoucnosti, které uvádí 27 procent respondentů.

Průzkum zároveň ukazuje, že rodiče nevnímají vklad do života dítěte pouze jako peníze. Velký důraz kladou také na to, aby se děti naučily s financemi zacházet a byly v dospělosti samostatné. Vedení k finanční gramotnosti považuje za důležité nebo naprosto klíčové přibližně 94 procent rodičů. Podobně silně rodiče zdůrazňují také podporu vzdělání a rozvoje talentu.

 „Je velmi pozitivní vidět, že rodiče přikládají tak velký význam finanční gramotnosti a schopnosti dětí rozumět penězům. Zároveň si uvědomují, že investicí do budoucnosti dítěte není jen finanční pomoc, ale také vzdělání, rozvoj talentu, sport nebo čas a energie, které rodiče věnují výchově. Finanční start a rozvoj dítěte mají zkrátka dvě stránky. Když se podaří skloubit obě, dává to dětem mnohem lepší předpoklady pro spokojený a finančně stabilní život,“ říká Martin Novák, hlavní analytik společnosti Broker Consulting.

Spoření dětem je nejčastěji do tisíce korun měsíčně

Finanční příprava dětí je v mnoha rodinách spíše postupná. Podle průzkumu dětem pravidelně spoří nebo investuje 35 procent rodičů. Nejčastěji přitom odkládají částku do jednoho tisíce korun měsíčně.

„I s relativně malými částkami lze za pár desetiletí dítěti naspořit poměrně zajímavý objem, byť asi ne tak velký, aby mu zlomově změnil život. Přesto se v domácnostech s napjatým rozpočtem může jednat o racionální volbu. Investice do lidského kapitálu, tedy například vzdělání, kvalitní stravy nebo zájmů, nabízí u dětí také velký výnos. Na omezeném rozpočtu je tedy nutné najít rozumnou rovnováhu. Naopak u bohatších domácností je možné, že sice nespoří na dedikovaném účtu konkrétně pro dítě, ale rodinné finance standardně spravují a rozmnožují v jednom balíku a až dítě dospěje, jednoduše mu z něj nějaký významný obnos uloupnou. Svým způsobem mu tedy také spořili, byť ne přímo pod jeho jmenovkou,“ uvádí Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti INVESTIKA.

Rodiče, kteří dětem spoří nebo investují, přitom často začínají velmi brzy, nejčastěji už od narození dítěte.

Většina rodičů zároveň souhlasí s tím, že finance pro děti je nejlepší řešit dlouhodobě a pravidelně. Finanční příprava dětí tak v českých rodinách často probíhá spíše postupně a v menších částkách než formou jednorázové větší pomoci.

O výzkumu: kvantitativní výzkum (CAWI), únor 2026, vzorek 2 000 respondentů reprezentativních vůči online populaci ČR 18+.