Řada lidí si po oznámení zkrocení obrovské inflace, která v Česku panovala v posledních třech letech, letos konečně oddechla. Míra inflace se přiblížila inflačnímu cíli vytýčenému Českou národní bankou a již několik měsíců setrvává okolo dvou procent. To však svádí k dojmu, že naše úspory již nebudou významně ztrácet na kupní síle. Dle jednoduchých počtů je však jasné, že v dlouhodobém horizontu pocítíme nepříznivé důsledky i takto nízké inflace.

„Řada lidí si neuvědomuje, že i standardně nízká míra inflace kolem 2 % ročně dokáže na velmi dlouhém horizontu 10 až 40 let pořádně osekat jejich úspory ve smyslu podstatného snížení kupní síly či reálné hodnoty. A to hlavně pokud místo dlouhodobého investování zvolí pravidelné odkládání ušetřených peněz na většinou nedostatečně úročené spořicí účty a termínované vklady nebo dokonce na neúročený běžný účet,“ vysvětluje Aleš Vocílka, analytik kapitálových trhů společnosti MONECO.

Vývoj reálné hodnoty jednorázově získaných financí

Jednorázové úspory si můžeme představit například jako velký finanční obnos obdržený darem, dědictvím či výnos z prodeje nemovitosti. Pokud se budeme v tomto případě odrážet například od jednoho milionu korun, který jsme nabyli jakýmkoli způsobem, můžeme si za něj letos pořídit  poměrně dosti běžných věcí.

„Při pohledu na účet se můžeme stále kochat našim milionem. Nicméně vlivem inflace se za rok zdraží „běžné věci“ minimálně o dvě procenta a my si jich tedy budeme moci dovolit koupit o to méně. Reálná kupní síla našeho milionu, uloženého na běžném neúročeném účtu, v praxi poklesne na 98 %, z 1 milionu korun je to pak 20 000 Kč, a to není málo. Pokud se scénář bude opakovat i další rok, pak se nám tyto úspory, respektive kupní síla těchto úspor, sníží na 96 %, a to hovoříme o horizontu pouhých dvou let,“ komentuje Martin Novák, hlavní analytik ze společnosti Broker Consulting. 

Dvouprocentní inflace, na niž dlouhodobě cílí Česká národní banka, tedy již v horizontu pěti let srazí kupní sílu úspor, ležící takto ladem, na 91 % jejich počáteční reálné hodnoty.

„Po 10 letech pak může střadatel počítat pouze s 82 %, po 20 letech s 67 %, po 30 letech s 55 % a po 40 letech dokonce jen s 45 % původního spotřebního koše! Pokud se navíc prosadí vyšší průměrná míra inflace 3 % ročně, což nelze vyloučit s ohledem na dlouhodobé celosvětové trendy, bude výsledná redukce kupní síly úspor ještě výraznější, a to 86 %, 74 %, 55 %, 41 % a 31 % původního spotřebního koše po 5, 10, 20, 30 a 40 letech,“ doplňuje Aleš Vocílka.

Jak tedy vyhrát nad inflací?

Jak je patrno z výše uvedeného příkladu, ani utlumená inflace by neměla svádět k dojmu, že jsou naše úspory v bezpečí.  Jak tedy na to, abychom ochránili naše finance a zároveň je postupně zhodnocovali? „Zejména mladší a střední generaci nezbývá než doporučit porozhlédnout se po dobře diverzifikovaných dynamických podílových fondech nebo ETF. Již při patnáctiletém investičním horizontu přinášejí tyto instrumenty vysokou šanci na reálný výnos zdolávající inflaci. Od začátku roku je zde navíc možnost pro tyto účely využít daňově zvýhodněný režim DIP,“ uzavírá Martin Novák ze společnosti Broker Consulting.